World Music - Malý průvodce světem world music

Rudolstadt festival 2018

14.05.2018 | Pozvánka na každoroční pouť do středoevropské Mekky world music, folku a tradiční hudby. Vydat se do německého města Rudolstadtu představuje i pro našince zaběhlý rituál: o většině kapel možná nikdy neslyšel, s dalšími se mu splní letité zbožné přání a u zbývajících si řekne, proč ne, rád je znovu uvidím. Ještě jinak: byl by v tom čert, aby si z nabídky tři sta koncertů, workshopů a besed kdokoliv ve dnech 5. až 8. července nevybral.


V duryňském městě se ani nemusíte obyvatel ptát, jak si čtyřdenní hudební přehlídku užívají: na první pohled je to zřejmé. Skutečnost, že se mohla stát mezinárodně vyhledávanou akcí s pověstnou pohostinností, je obrazem kulturně založeného Rudolstadtu. Festivalem žije celé město, chodící často spát až hodně k ránu. Radní se pyšní z tisícové návštěvnosti, policajti zůstávají v klidu a obchodníci s hostinskými si  mnou ruce. Ten, co se o to se svým týmem zasloužil -  dramaturg Bernard Hanneken -  může být proto na festival pyšný. Rudolstadt vzdálený dvě hodiny jízdy autem z Chomutova se proměňuje v poutní místo vyznavačů roots, folk a world music už od 90. let v ustálené koncepci: bezmála dvacítka podií rozesetých po celém městě zahrnující kostel, divadlo, hrad Heidecksburg a obří park. Všude koncerty, workshopy, pouliční busking, přednášky a nevídaně opulentní Dětský den, kdy zapochybujete nad kapacitou lidské fantazie. Takže ano: v Rudolstadtu se to jen hemží rodinami s dětmi a to i na koncertech, u kterých byste to nepředpokládali; dokonce i teenageři dokážou překvapit, jak bez obvyklé drzosti absolvují docela těžké hudební klády a když je to nebere, alespoň neruší.
Další informace o programu a prodeji vstupenek najdete ZDE.

 

Betsayda Machado & Parranda El Clavo (Venezuela)

Ikona Afro-venezuelské hudby.

Chico Trujillo (Chile)

Cumbia, ska, reggae, rock a pořádný tanec.

Graham Nash (Velká Británie)

"Už nikdy žádní Crosby, Stills,Nash & Young," kategoricky prohlásil světově proslulý písničkář, přivážející předloňské vydařené album This Path Tonight.

Steve Earle & Dukes (USA)

Alternativní country, rock, písničkářství. Legenda? Jistě.

Oddisee (USA)

Raper a zpěvák súdánského původu, setrvalá hvězda nezávislého hip hopu.Tráva v parku dostane hodně zabrat.

Yael Deckelbaum & The Mothers (Izrael)

Zahajovací koncert coby oslava humanismu. Účastnice akce March of Hope, kdy ze severu země do Jeruzaléma dva týdny pochodovaly čtyři tisíce palestinských a izraelských žen organizované hnutím Women Wage Peace. Skladba Prayer of the Mothers se proměnila v hymnu pohodu.

Ramy Essam (Egypt)

Hudební vůdce Arabského v Egyptu. Rock, hip hop, politický manifest, tanec.

Curly Strings (Estonsko)

Bluegrass po estonsku.

Maarja Nuut (Estonsko)

Fenomenální zpívající houslistka a její elektrokrabičky.

Lankum (Irsko)

Drone folk. Velké překvapení. Vlastně senzace.

Saz'iso (Albánie)

Volba názvu skupiny hráčů a zpěváků  Saz’iso, což je složenina  z iso a saze, sleduje vyzdvižení dvou hudebních fenoménů jižní Albánie: instrumentálních ansámblů saze a naprosto unikátní vokální iso-polyfonie zařazené na seznam chráněného dědictví UNESCO. Za albem At Least Wave Your Handkerchief at Me, jehož poslech znamená se sám sebe ptát, jestli se mu to zdá nebo se už ocitl v hudebním ráji, stojí slavný producent Joe Boyd.

Monsieur Doumani (Kypr)

Může znít loutna tzouras jako rocková kytara? Kyperská tradice nabrat funky směr? A mohou se vážná témata šířit radostným tancem? Monsieur Doumani s úsměvem odpovídá: "Ano, samozřejmě!" Budou také na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou.

Blowzabella (Velká Británie)

Nestárnoucí legenda anglického folku.

Mashrou' Leila (Libanon)

Trochu jiný indie rock.

Red Baarat (USA)

Funky dhol 'n' brass band z newyorského Brooklynu. Koncertní zabijáci zatápějící pod kotlem výbušnou směsí pandžábské bhangry, indické svatební hudby, Bollywoodu, hip hopu a funky bez jakéhokoliv smilování.

El Gusto (Francie/Alžírsko)

Početný odkrývá historii alžírského stylu chaabi a připomíná časy, kdy ho ve čtvrti Casbah metropole Alžíru společně hráli arabští a židovští muzikanti, než je v roce 1962 rozprášily represe spojené s vyhlášením nezávislosti Alžírska. Čtyřicetičlenný orchestr kdysi vedl  „otec chaabi“, vynikající zpěvák, básník a hudebník El Hadj M'Hamed El Anka a opětovné setkání přeživších muzikantů v roce 2005 zařídila alžírská producentka Safinez Bousbia, s vydatnou podporou  Damona Albarna, vše zachyceno ve filmu El Gusto. El Gusto dnes vedou kapelníkům syn Abdel Hadi Halo a hráč na mandolu Ptit Mohe. Už jen kvůli tomu orchestru se vyplatí do Rudolstadtu vyrazit.

Txarango (Španělsko)

Mestizo z barcelonské Zona Bastarda nikdy nemůže zestárnout.

 Lula Pena (Portugalsko)

To stojí za anketu: koho vám portugalská zpěvačka hlubokým a chraplavým hlasem připomíná? Těch, které hned napadne Marianne Faithfull bude asi hodně a přispěje k tomu určitě i jistá aura nevyřčeného tajemství provázející i Lula Pena. Ačkoliv se doprovází pouze na kytaru, když začne zpívat své uhrančivé písně, jakoby se v sále něco stalo se vzduchem.

Munadjat Yulchieva (Uzbekistán)

Pozoruhodná reprezentantka uzbeckého súfismu.

Elida Almeida (Kapverdské ostrovy)

Krystalická hudební radost.

Debademba (Mali)

Co skladba, to přeskok od mandinko k afrobeatu, mbalaxu, loveckým písním z Wassoulou nebo tanečním stylům z Etiopie, vše uvozeno do energického poprockového funky zvuku.  Nemělo by to vzbuzovat dojem, že tím leadři - kytarista  Abdoulaye Traoré z Burkina Faso a famózní malijský zpěvák Mohamed Diaby - jdou Západu naproti jednoduše srozumitelným hudebním cestopisem. Debademba znamená v jazyce bambara Velká rodina a tak dnes oba dobrovolní exulanti vnímají Afriku: jako zdroj nejrůznějších vlivů.

Fatoumata Diawara (Mali)

Promyšlená spojnice mezi Oumou Sangare a Rokií Traoré, střižená Wassoulou a panafrickým písničkářstvím evropského střihu. Hvězda moderní západoafrické hudby. Přiváží nové, dlouho očekávané album Fenfo.

Omar Sosa & Seckou Keita (Kuba/Senegal)

Hlubinně transcendentální jazzová óda Transparent Water, skrze níž lze prý nahlédnout do lidské duše. Proslulý kubánský jazzový klavírista a zpívající hráč na koru. Plus venezuelský perkusista Gustavo Ovalles.

Cor de Cambra Francesc Valls (Španělsko)

Komorní smíšený sbor z barcelonské baziliky, věnující se liturgickým písním pro poutníky z kodexu Llibre vermell de Montserrat, zahrnutého mezi nejvýznamnější středověká díla všech dob.

Mari Kalkun (Estonsko)

Písničkářka doprovázející se na kannel, citeru příbuznou finské kantele.

Ganes (Itálie)

V jazyku Ladino zpívající ženské trio. S trochou experimentu navíc.

Hańba! (Polsko)

Divoká punková vzpoura míchající minulost s varováním před přítomností.

Omiri (Portugalsko)

Hudebník Vasco Ribeiro Casais, který rozhodně stojí o zvýšenou pozornost. Vystupuje pod jménem Omiri a není dnes možná v Portugalsku zajímavějšího průkopníka kombinace vesnické tradice s elektronikou.

 

 

WWW odkaz

Zpět na titulní stranu