Best of 1986 – 2006
Estampie
Galileo / PJ Music
03.01.2007 | Michael Popp má za to, že středověká hudba nemůže být stará a neaktuální a to z prostého důvodu – nebylo jí po staletí skoro slyšet.
Něco o tom ví: v Salzburgu ji vystudoval u Nikolause Harnoncourta, od 80. let vede takto zaměřenou německou skupinu Estampie a donedávna souběžně také elektro-středověké trio Qntal, s přehledem přehlušující gotiky Sisters of Mercy s The Mission dohromady. Po boku mu vždy stála fantastická, klasicky vystudovaná zpěvačka Sigrid Hausen alias Syrah se specialistou na baroko, niněristou a zpěvákem Ernstem Schwindlem.
V počátcích to měli těžké: v prostředí, kde se jakýkoliv vybočující tvůrčí zásah nebo neadekvátní, tudíž neuctivý přístup k dodržovanému výkladu jak hrát středověkou hudbu, jim dogmatici hrozili pěstí – do té doby, než je poslali do háje a před konvenčností a historickou praxí upřednostnili vlastní, pro ně i pro mladé publikum vzrušující cestu, na níž si je brzy vyhledali avantgardní divadelní režiséři s nimiž se pustili do monumentálních komponovaných představení s indickými tanečnicemi. Sklidili za ně sice od ochránců starých pořádků zdrcující kritiku – „zdraví nebezpečná hudba“ – od liberálního přesvědčení ovšem neustoupili.
Výhradně akustická Estampie přenášející středověkou hudbu do jiné dimenze už několik let nazpět nezavírá dveře před vlivy z jiných kultur: na fiktivní cestě do Čingischánovy země se potkali s hudebníky a zpěváky z Mongolska, Iránu a Indie. Takto okořeněné středověké hudební mystérium nemohlo znít vzrušivěji.
Osmnácti skladbová kompilace ho bere v potaz podobně jako úplné začátky Estampie a pozdější komponované projekty Ondas, Ludus Danielis nebo Fin Amor. Chybí pouze poslední: Al Andaluz, oslavě multikulturalismu se španělskými L´ham de Foc na půdoryse dávné muslimské říše.
Jiří Moravčík
