DomácíBezobratři - Horoucí díkuvzdání minulosti
01.03.2011 | Brněnská skupina Bezobratři si laťku na svém druhém albu Bezobav nasadila výš než jiní: v tradičních baladách i vlastních ohlasových skladbách hledá syrovou nervnost bez elektrických kytar a potřeby tančit na podiu verbuňk. Vzepřela se přemíře běžnosti a hrátkám na lidovost trhajících neupřímností srdce i uši. Zní obyčejně jako když se oře s koňmi pole a čerstvě jako málokdo v poslední době. Bezobratři začali psát novou kapitolu moravské lidové hudby. Více zde >>
Folkové prázdniny letos zahájily a zakončily koncerty tradičního hosta, cimbálové muziky Hradišťan vedené primášem Jiřím Pavlicou. Při té příležitosti vznikl následující rozhovor.
K nejatraktivnějším žánrům, které přinesla globalizace patří nejrůznější fúze taneční elektroniky s tradiční hudbou. Své želízko na této ostře sledované mezinárodní scéně má také Česká republika díky skupině Al-Yaman.
U legendárního Jožky Kubíka se vyučil, legendou se stal. Primáš Martin Hrbáč z Hrubé Vrbky představuje symbol Horňácké lidové hudby; chodící zpěvník zapomenutých sedláckých písniček, které, podobně jako kdysi Maestro Kubík „vyposlechne, ale přehraje po svém“ až z nich život nenapadený civilizační záludností jiskří přímo rozdávačně.
Dámský kvartet BraAgas vydal na sklonku uplynulého roku album s evropskými parametry. Aspiranta na výroční ceny. Domácí pojetí středověké tradiční hudby se tak do budoucna bude dělit na dvě období: před a po Tapas.
Tam kde se kdysi po spolupráci s Hradišťanem a Zuzanou Homolovou Vlasta Redl zastavil, Tomáš Kočko pokračuje. A míří ještě dál. Moravskou lidovou hudbu uvádí do nových, často šokujících souvislostí, aniž by jen na okamžik zapochyboval, že na to má shůry požehnáno, že to vyvěrá z její podstaty a historie.
World music představuje soundtrack globalizace. Ve world music se přitom ale víc než hudba skrývají mechanismy jejího vzniku. Staré jak lidstvo samo. To co si ještě nedávno dokázal málokdo představit, dnes, stejně jako kdysi, dostává smysl. Také u Tomáše Kočko.
Na albu Tvojej duši zahynuť nedám zůstává slovenská písničkářka Zuzana Homolá věrná slovenským náladám. Tedy žánru, který od interpreta vyžaduje daleko vnímavější a odlišnější přístup než je u lidových písniček běžné. Velmi zdařilé album vyšlo u firmy Slnko Records a v dosavadní tvorbě Zuzany Homolové představuje nebývalý posun směrem k pestrému a barevnému zvuku, daleko nejenergičtějšímu, co kdy tato významná folkařka použila. Mezi hudebníky, kteří se na nahrávce podíleli najdeme vedle dlouholetého spoluhráče Samo Smetanu překvapivě i Mariana Vargu, člena dua Dlhé Diely Daniela Salontaye nebo Rasťo Andrise ze skupiny Zuzany Mojžíšové.
Už předcházející skupina Psalteria odhalila svou nejtěžší zbraň: ženskost. Dívčí kapela prý obnáší velkou sílu. „Ve volném čase se můžeme třeba dohadovat, která má hezčí naušnice, nebo delší nohy,“ doplnila Kateřina Göttlichová další z výhod Psalterie.
Ojedinělá hlasová experimentátorka spoléhající výhradně na svůj hlas a přístroj Boss Loopstation umožňující na sebe vrstvit libovolný počet vokálních linek, které do něho Ridina postupně nazpívává. Používá ho na koncertech a natočila přes něho debutové album Hlasem.
