Sumud (2012)
Niyaz
Six Degrees
20.06.2012 | Se svým atmosférickým, až hymnickým elektrosoundem vstupují Niyaz překvapivě na půdu reálné politiky. Oklikou, ale neskrývavě komentují neutěšenou situaci etnických a náboženských menšin Blízkého východu: „Každý člověk by měl mít právo žít důstojně a svobodně v zemi, kde se narodil“.
Pořád zpívají mírumilovnou perskou súfijskou poezii ze 13. století, cožpak o to, s ní ovšem poměrně ostře kontrastuje vědomě zvolený název třetího alba. Volný překlad z arabštiny – vytrvalost – může nic netušícím přijít jako gesto, podtržení přesvědčení, že jednoho dne se všichni nucení emigranti své důstojnosti dočkají, sumud je ale pojmenování základní víry a ideologie přežití palestinského národa; jeho identity a práva na bohem svěřenou zemi.
Sumud znamená – od 60. let i v mezinárodním kontextu - nezdolnost, nepodrobenost, pasivní i násilný protiizraelský odpor a jeho symbolem je olivovník s hlubokými kořeny. V Izraeli proto asi Niyaz moc desek neprodají…..
„Naše koncepce úzce souvisí s bojem a diskriminací a vyznění sumud má pro nás velký humanistický význam,“ říká původem íránská zpěvačka Azam Ali. S krajanem, multiinstrumentalistou Loga Ramin Torkianem dnes žijí v Kanadě a trio s šéfprogramátorem a producentem Carmenem Rizzo založili v roce 2005. Blízkovýchodní tradiční hudbu citlivě překódovávají do decentně rytmické elektro podoby, která má nyní dokonce před akustickými nástroji dost navrch.
K inspiraci hudbou z Afganistanu se Niyaz vždycky hlásili ve skladbě Mazaar - vyznání svatému afgánskému městu Mazar-e-Sharif a válkou zničenému území – je hlasem dokonce podpoří indická hvězda AR Rahman.
Zbývající pocházejí z Palestiny, od Kurdů z turecké Anatolie a Íránu a ke každé si na obale můžete od Niyaz přečíst zdůvodnění výběru, podstatu textů i Torkianův vztah k hudbě a kultuře Alevi: súfijské komunitě v Turecku.
Zhudebněná alevi báseň ze 17. století Dertli vysílá asi nejnaléhavější zprávu Niyaz: ublížíte-li někomu, stávají se i sebeúpěnlivější modlitby bezcennými.
Jiří Moravčík
