Tomorrow Is My Turn (2014)
Rhiannon Giddens
Nonesuch
14.08.2015 | Velká chvíle pro mnohým dosud neznámou drobnou míšenku ze severní Karolíny? Určitě, ale ne první: se skupinou Carolina Chocolate Drops přece získala Grammy, jenom si toho skoro nikdo nevšiml.
Od roku 2005 nabízejí esenci úplně té nejstarší myslitelné americké old-time music, z jejíž historie ovšem někdo odstranil cosi dost podstatného, například zmínku o černošských string bandech z podhůří Apalačských hor, na které se zapomnělo v míře přesvědčení bílých Američanů, že old-time music je ryze jejich hudba.
Neobyčejná zpěvačka, houslistka a banjistka Rhiannon vzdoruje stereotypům i za sebe, což zaimponovalo producentovi T-Bone Burnettovi: loni ji jako jedinou ženu přizval k natáčení alba zhudebněných neznámých Dylanových textů The New Basement Tapes. A když pak v New Yorku uspořádal opulentní koncert Another Day/Another Time: Celebrating The Music of Inside Llewyn Davis, tetelil se Burnett z toho, že na druhý den všechny noviny sice horem dolem psaly o Joan Baez, Patti Smith, Jacku Whiteovi nebo nebo Gillian Welch, většinu titulků si pro sebe ale stejně ukradla nenápadná, zato omračující Rhiannon. Stačilo přijít a s mohutným nádechem zazpívat Waterboy: legendární skladbu proslavenou nezapomenutelnou Odettou.
Rhiannon tvrdí, že tradice není žalářník, ale průvodce a koncepci repertoárově různorodého debutového alba postavila s Burnettem na přesvědčení, že v americké hudbě existuje zdaleka víc příběhů, než jsme si ochotni připustit. Převzaté skladby se vztahují k ženám co Rhiannon obdivuje: pro ní prý také osobní průzkum jak ovlivnily Ameriku a mělo by jím být podle toho nasloucháno.
Vznosná Last Kind Words třeba připomíná černou bluesmanku Geeshie Wiley, po níž nezbyly ani fotografie a Shake Sugaree jedinečnou Elizabeth Cotten.
Kultovní country smuténkování Don't Let It Trouble Your Mind si Rhiannon půjčila od Dolly Parton, popovou jazzůvku She's Got You známe v podání Patsy Cline, rockabilly gospel Up Above My Head od Sister Rosetta Tharpe a původně francouzský šanson Charlesa Aznavoura Tomorrow Is My Turn si každý spojuje s Ninou Simone. Beatboxem a foukačkou rozparáděná Black Is the Color a velebná Round About The Mountain pocházejí z předbluesového pravěku. O Love Is Teasin od "matky amerického folku" Jean Ritchie zase dokládá, jak hodně do něho zpočátku promlouvali emigranti z Irska. Ostatně předci otce Rhiannon pocházejí ze Skotska, za manžela si vzala Ira a plynně mluví ve skotské gaelštině.
Na vynikajícím albu s burnettovsky "konzervativním", leč šikézním zvukem, dominuje hráčská extratřída, zahrnující členy Caroliny Chocolate Drops nebo Punch Brothers a bude zajímavé pozorovat, co to udělá s lidmi, co dosud o Rhiannon neměli ani tucha.
Jiří Moravčík
