Bo me som Rom
Terne Čhave
Terne Čhave
14.08.2015 | Za předchozí album More, love! získala královehradecká romská skupina Terne Čhave v roce 2009 cenu Anděl v kategorii world music a uspěla s ním také na mezinárodní scéně. Zasloužený úspěch ale paradoxně vedl k tomu, že se nadlouho odmlčela a ke koncertování vrátila až v roce 2013. Tehdy začala pracovat na novém albu Bo me som Rom ( Protože jsem Rom).
Domácí romská hudba nevzkvétá, destruktivním nedostatkem sebevědomí ale netrpí, ostatně přelomové gypsy music se v současnosti dnes nenadějeme ani v zahraničí. V centru pozornosti se Romové nadále drží svým ojedinělým přístupem: nasát, upravit a vypustit. Cokoli, odkudkoliv. Přidejme suverénní muzikantství a přirozenou schopnost tanečně strhnout. A pokud zůstanou vypnuty disco klávesy, mor romských svatebně-zábavových kapel, je pořád co poslouchat. Snažit se žánrově zarámovat nové album Terne Čhave je marnost nad marnost: pop, rock, gypsy punk, funky, ska (pro ně prý pomalejší jamajský čardáš), latina, soul nebo klezmer splývají do střemhlavého vyznění. Autor hudby, kytarista a zpěvák Gejza Bending, není kadetem zaručené originality, přes jeho bezelstně bezprostřední filtr přejde dost povědomých vlivů, ve výsledku na ně ale nemyslíte, skladby vás odchytí chytlavými melodiemi, strhujícími rytmy a nátlakovým odehráním.
Zvěst o koncertních zabijácích se s rom'n'rollovými Terne Čhave táhne od samého začátku, kdy udivovali nasazením blízkým Gipsy Kings a příklonem ke katalánské rumbě. V nynější sestavě hrají také tři Češi, síly různých přístupů se tak násobí a zrcadlí v aranžích stojících na skloubení kytar s houslemi, akordeonem a říznými dechaři. Bendingův naléhavý, rockově ostrý hlas vyvažuje folkovější Roman Horváth (autor většiny textů) a jasným trademarkem zůstávají sbory.
Terne Čhave nejsou stereotypně běžní, odlišují se přemýšlivostí a ujasněním si své potřeby nezůstat za každou cenu "čistou" romskou kapelou; táhne je to pořád k otevřenosti, ostrým střihům ve skladbách, nečekaným odbočkám, ale sympaticky i k přiznaným krokům naproti publiku.
“Dlouho jsme zpívali hlavně o lásce, rodině a tradičním životě Romů, k nesnášenlivosti kolem nás jsme se nijak zvlášť nevyjadřovali. Šlo nám především o to, rozdávat lidem pozitivní energii. Když jsme ale sledovali v médiích nenávistné pochody, které se u nás v posledních letech odehrávaly, muselo se to projevit i v naší hudbě a textech,” řekl k tématům skladeb Gejza Bendig. A vysvětlil také volbu výtvarnice vystupujícící pod přezdívkou Toy Box, která vytvořila obal alba Bo me som Rom:
“Hledali jsme někoho, kdo se na situaci Romů u nás dokáže podívat s porozuměním, nadhledem a hlavně humorem, aby obal odrážel naše pocity v hudbě."
Album skupina nabízí k volnému stažení na své webové stránce
Jiří Moravčík
