Viva Diaspora
Shantel
Indigo
08.06.2016 | Řecké ekonomické potíže prý donutily německého producenta Shantela reagovat.
Průkopník taneční elektronické balkánské hudby natočil v Aténách s tamními hudebníky album ventilující jeho zájem o rembetiko. Nebyl by to ale Shantel, aby řecký národní styl neprotkal diskorytmy, reggae, hip hopem a melodiemi z Turecka.
Rodák z Frankfurtu Stefan Hantel se v Aténách neocitl náhodou: pochází odsud jeho dědeček a město považuje poslední léta za svůj druhý domov. Název alba Viva Diaspora jen znovu podtrhuje Shantelovou kosmopolitní vizi "hudby bez hraničních přechodů“ odstartovanou mimochodem už v 80. letech s řeckou rembetiko kapelou. Založením Bucovina Clubu, s nímž později rozpálil taneční kluby a festivaly celé Evropy, na sebe strhl především pozornost fanoušků taneční elektronické verze romských dechovek z Balkánu. Za originální kombinaci živých muzikantů a zpěváků s elektronikou získal BBC Awards For World Music a pozdější Shantelova produkce remixů balkánských dechovek na albech Electric Gypsyland je považována za přelom postupně ovlivňující mnoho následovníků – počínaje Gogol Bordello a konče třeba Balkan Beat Box. Zájem o Balkám má u Shantela reálný základ: matka a babička pocházejí z židovsko-ukrajinské komunity Bukoviny, hostorickém území habsburské monarchie rozkládajícím se na území Moldavie, Rumunska a Ukrajiny.
Na sólových deskách ve stylu electronic gypsy music Shantel pokračoval, ale důraz už kladl na vlastní skladby v samozvaném stylu Anarchy & Romance, absorbující v humorné nadsázce postupně disko, retro, rokenroll a hudbu Středomoří. Nové album Viva Diaspora přidává důrazu na reggae party s dechovou sekcí, přesto se bezmála dvacítka řeckých hudebníků s tradičními nástroji nejvíc drží stylu rembetiko a Tureckých vlivů. Mezi nejvýraznější hosty patří zpěvačka Areti Ketime, tvrdící, že Shantel je pro ní zárukou, že převod staré řecké hudby do moderní doby neskončí katastrofou, a mezinárodně úspěšná řecká skupina Iman Baildi, hrající sofostikovanou směs rembetiko, elektroniky a Balkánu.
Jiří Moravčík
