Land of Gold (2016)
Anoushka Shankar
Deutsche Grammophon
09.10.2016 | Světoznámá sitaristka se od tématu dobrovolného hudebního cestování - pět let staré album Traveller - dostala k nedobrovolnému: na plovoucích rakvích do Země ze zlata. Autorskou linii ji prý vnutil soucit s dnešními nešťastníky na útěku.
Imigrantská krize u spoustu hudebníků akcelerovala empatie k lidem utíkajícím z marasmu. Přes bohulibé stranění myšlence že pomáhat je lidské, nezastírají absenci politických zkušeností a nenabízejí řešení, na právu nemlčet, zaujmout postoj a osobně povzbudit, ale trvají.
Dostává se nám tak angažovaných nahrávek, na které by si leckdo předtím možná netroufl. Nemá cenu jmenovat, ten seznam začíná být dlouhý. O své vůli se do něho zapsala také Anoushka, dcera Ravih Shankara, toho, co se před pětačtyřiceti lety podílel na charitativním Koncertu pro Bangladéš: apelu na pomoc obětem povodní, hladomoru a občanské války.
"Pokud vidíte fotografii utopeného dítěte, jako rodič si řeknete: "To by mohlo být i moje dítě." Tahle myšlenka pro mne byla tak strašná, až jsem oněměla. Zlomilo mě to srdce a zároveň se mnou cloumal vztek. Hudba podle mne představuje velmi efektivní způsob jak klást otázky a mít pozitivní vliv na ostatní," vysvětlila zásadní impuls k natočení alba. Bez nedůvěryhodných podprahovek, tepající elektronikou, uměním spolutvůrce a rakouského hráče na hang Manu Delago a vytažené do vyšších sfér pozornosti vklady zpěvačky M.I.A a recitací vážené britské herečky Vanessy Redgrave. Na svou stranu získala také Matta Robertsona, elektroproducenta známého z alb Björk . Za klíčové zvěstování svého postoje zvolila Anoushka nadžánrově působivou skladbu Land of Gold. Zpívá jí dosud méně známá německá songwriterka tureckého původu Alev Lenz. Začíná radou dítěti na cestu - "Nebuď nikomu na obtíž a hezky všude pozdrav" - a končí šťastně: "Vyhrál jsem". Sitar podkresluje violoncello britské hvězdy Caroline Dalle a rozťukaný hang.
Nezdá se, že by ve studiu všichni naplno propadli bezbřehému "vítačství" a odstřihli se od reality, i z instrumentálních skladeb - klavírem otevřená Dissolving Boundaries se samply zpráv o uprchlících a nejdramatičtější Crossing The Rubicon - ale odposlechneme, jak je probíhající dění zasáhlo; snad i proto, jak tvrdí Anoushka, že netlumený smutek a neklid s nimi hodně sdílely ženy; i náhodně objevené. Verše recitované ve skladbě Remain The Sea Vanessou Redgrave - rodná země jako matka hovoří ke svému díteti co ji opouští - našla Anoushka náhodou na Instagramu: napsala je indicko-americká dívka Pavana Reddy. Skladba posílená sborem má mrazivý, tařka filmový ráz, za čímž stojí koproducent alba, Anoushky manžel a režisér Joe Wright (Pokání, Pýcha a předsudek).
Organické propojení elektroniky se sitarem a dalšími indickými nástroji ( kvílející shehnai v rytmicky rozpálené skladbě Secret Heart) nedělá Anoushce problém, klasické indické ragy sezipovala se západní hudbou už v minulosti. Album v nasazení nekolísá, ani jen tak neplyne. Dobře se poslouchá a s ohledem na téma je určeno tentokrát všem - i těm, co jinak u zvuku jejího sitaru obvykle usínají.
Jiří Moravčík
