Sahari (2019)
Aziza Brahim
Glitterbeat
02.01.2020 | Pravděpodobnosti, že s poslechem stoupne povědomí o neštastném západosaharském národu Saharawi, podřídila zpěvačka zvuk nového alba.
Poprvé otevřené popovým vkladům a elektronice. Převážně smutně temné, rozhodně ale ne pesimistické, politicky zabarvené snění o návratu do země kde nikdy nebyla, je nadále součástí jedinečného Azizina skladatelství, nově ale otevřeného radám koproducentky Amparo Sanchéz - první dámy mestizo music a vůdkyně skupiny Amparanoia, později zapletené s Calexico a kubánskými muzikanty. „Snažím se zachytit pocit nostalgie krajanů, kterým ukradli rodnou zemi a možnost v ní svobodně žít. Uvědomuji si, že to ale není jen o nás. Na světě v současnosti žije sedmdesát milionů mimo domov, z toho šestadvacet milionů představují uprchlíci," vysvětlila Aziza zaměření alba Sahari, na kterém pouštnímu blues hawl vtiskla globálnější rozměr a občas ho rozhoupla v rytmu reggae nebo afropopu.
Jiří Moravčík
