Hypernova (2020)
Jiggy
Big Beat Music
08.11.2020 | Pokračování seriálu irská tradiční hudba versus elektrobeaty s hip hopem, Indií a funky navrch.
Než podlehnete našeptávačům, že jdou ve stopách Afro Celt Sound System a Martyna Bennetta, raději si irskou kapelu pořádně poslechněte. Za to nic nedáte a brzy vám dojde, že byste do seznamu mohli přidat také Kílu nebo Shooglenifty a k ničemu by to nevedlo. Pochytávat impulsy ze světa není už dávno trendem ale tvůrčí disciplínou, ke které když se přidá sebekontrola, může z toho i proti všem očekáváním vzejít hudba sice ne úplně z druhu prototypu, za to svěží a v případě Jiggy hodně nad rámec běžnosti. Samozřejmě, že nejlépe to Irům vychází na koncertech, vždyť v té hudbě snad úplně všechno směřuje k bezhlavému tanci, teprve na albu ovšem doceníte spoustu detailů. Zatímco skotští Shooglenifty se s radžastánskými Dhun Dhora sdružili na popud indického festivalu Jodhpur RIFF cíleně, hráč na bodhran Robbie Harris narazil na skupinu Dhoad Gypsies of Rajasthan náhodou; respektive bez přemýšlení se k nim na turné po Irsku přidal. Robbie, Robbie….ano, člen Afrokeltů. Nic z toho nevyvozujte: Jiggy pro něho nejsou žádnou bokovkou k vyřádění se ještě jinde na skoro ten samý způsob. Kladou důraz na výhradně irský tradiční repertorár, zvukový atak uilleann pipes a píšťal, konfrontaci gaelských vokálních stylů sean nós a puirt-a-beul s indickým konnakolem, tedy uměním pro opravdové vokální kulometčíky, a do rytmické sekce sloučili bodhran a bicí s tradičními indickými bubny. Producent Mark Murphy dodal elektrobeaty a Gary O’Brien elektrickou kytaru, ale hvězdou nejzářivější je zpívající houslistka Aoife Kelly; i od pohledu. Za ní jdou dvě nejpopovější, anglicky zpívané, rádiím nakloněné skladby Friday’s Child a Rise ( v ženském sboru slyšíme i slavnou Bredu Mayock). V čem jsou Jiggy ale fakt dobří, je rytmická nekompromisnost chytře sladěná s nápady k pohledání, takže připustit, že jde o skvělé album, není těžké.
(pro UNI)
Jiří Moravčík
