„Je to velice keltské. Je to velice africké. A je to velmi, velmi dobré. Nenajdete vzrušivější a dokonalejší projekt, který by oslnivěji oznamoval konec století a zvěstoval úsvit nového. Afro Celts Sound System prochází skrze tradice, kultury, věk, geografii a léčí naše předsudky o hudbě.“ Colin Irwin
Anglický novinář Jamie Renton tvrdí, že pandžábský buben dhol „dokáže vytvořit ohlušující rámus, ve větším množství pak utrhnout hlavu". Těžko říct, každopádně s ním vesničané kdysi zaháněli tygry a před indickými vojsky s eskadrami bubeníků Angličané utíkali, jako Zikmundova jízda před husitským chorálem. V současnosti nejproslulejším hráčem na dhol je Johnny Kalsi, přezdívaný Mr.Dhol.
Zpěvačka a skladatelka Anastácia Azevedo z východobrazilského státu Ceará. Slunce v okolí jejího rodného města Forteleza po celý rok pálí jako kamna a za déšť se tu dává na modlení. Když ovšem spustí, o běžné spršce nemůže být ani řeč: v jazyce indiánského národa Tupi se záhadným průtržím mračen říká chuva de matar sapo – déšť, co zabíjí žáby.
To, že se jazz zhruba od 60. let minulého století vydal do Afriky nebyl důsledek pouhého hladového inspiračního rauše, souvisel také se stavem americké společnosti a pocitem černošských muzikantů že je bělošští kolegové postupně odstavují na vedlejší kolej a jazz jim přestává patřit.
Hazmat Modine, ti, co vás zachrání, když se cítíte jako spráskaný pes a po ruce není láhev. Bizarní, surrealistické blues, které vám do hlavy vydlabe díru jako vrata od stodoly a vyžene z ní odvěký bluesový reflex: někde poblíž je deprese, smutek k zastřelení.
Amerika dala světu rock´n´roll a zažehla tím hudební rebelii. Její oheň mezitím uhasl, pouze doutná. Hudebníci z východní Evropy a Asie ho ovšem znovu rozfoukali. Možná do nebezpečnější výše. Ukrajinský Rom Eugen Hutz s kapelou Gogol Bordello rozhodně. „Hrajeme totiž od srdce,, vysvětlil v současnosti jeden z nejhlasitějších rock´n´rollových buřičů.
Dvanáctičlenná kolumbijská kapela hraje ohnivou hudbu, co prý roztančí i mrtvého. Pokud ne, něco je špatně. Z dechů jim nevylézají jazzoví hadi, ale rovnou draci. Bubeníci jsou v transu a zpěváci k tomu nemají daleko. Pódium vře a lidem pod ním často dochází dech. La-33 hrají totálně pohlcující salsu.
Zosobňuje stejnou legendu, jako Robert Plant, Salif Keita, George Clinton či Marianne Faithfull. V něčem je ale všechny trumfnul: nikdo z nich si nezahrál v seriálu Simpsonovi. David Byrne ano - v epizodě Dude, Where's My Ranch? dokonce tančil s Homérem.
The Blind Boys Of Alabama, hrobníci ze závěru filmu Bratříčku, kde jsi. Geniální slepí gospeloví zpěváci z jihu Spojených států. Nositelé čtyřech Grammy, o nichž Stevie Wonder prohlásil: “Oni nejsou tradiční, oni představí tradici.“ Spojují strhující gospelový feeling s blues, současným rockovým písničkářstvím, jazzem a soulem. Jejich interpretace skladeb Erica Claptona, Toma Waitse či Boba Dylana nemá obdoby. Sedmdesátiletí staříci považují nadále každý koncert za způsob, jak se pomocí zpěvu přiblížit Bohu a neváhají přitom publikum rozpálit ho do běla.
Připustíme-li, že každý stát má svůj hudební symbol, pro Argentinu jím je tango.
