World Music - Malý průvodce světem world music

Polská hudební scéna se nám za bolševických dob stala v lecčems předmětem obdivu a zbožných přání. Čas trhl oponou, rozdíly se smazaly, ale čeští klezmeři závidí dál: na krakovské trio Kroke - dráždivý klon Chopina, Czesława Niemena a The Klezmatics - zkrátka nemají. Ale to se netýká pouze nás. Kroke už osmnáct let bodují po celém světě a ten si klade pořád jednu a tu samou otázku: co všechno se ještě skrývá v hudbě z krakovské židovské čtvrti Kazimerz.

Není snadné si představit, že by u nás někdo na pomyslném tribute Fanoše Mikuleckého spojil dohromady Midi Lidi, Katapult, Hypnotix, Martina Hrbáče, Feng-Jün Song a Terne Čhave s Vlastou Třešňákem. Vybalancoval jejich vyjímečnost do sebejistého tvaru; alba na němž by dejme tomu Amit Chatterjee zpíval V širém poli studánečka. To nemá nic společného s urputnou mermomocností cpát někam exotiku, spíš s úvahou o cizincích mezi námi a v nás.

Pravděpodobně nejuhrančivější romská zpěvačka současnosti. „Vy snad máte hlas naplněný héliem,“ vyhrkl na ní Peter Gabriel po prvním setkání a ihned ji pozval na svůj legendární festival WOMAD.

K nejatraktivnějším žánrům, které přinesla globalizace patří nejrůznější fúze taneční elektroniky s tradiční hudbou. Své želízko na této ostře sledované mezinárodní scéně má také Česká republika díky skupině Al-Yaman.

Pár měsíců na to co vydala krásné album Frozen Roses zemřela. Má to nějakou souvislost s tím, že na něho zařadila maďarský sebevražedný song Gloomy Sunday? Ne, Ljiljana Buttler podlehla 26. dubna rakovině, do posledních chvil chtěla žít a tu legendami opředenou skladbu proslavila Billie Holiday k níž Ljiljanu všichni přirovnávali.

Na venkově amerického Vermontu, v dvě stě let starém stavení poblíž základny radikálního loutkového divadla Bread and Puppet, složila v roce 2006 písničkářka Anais Mitchell folkovou operu Hadestown, režírovanou Benem t. Matchstickem od zmíněných loutkářů. Party si rozebrala americká folková elita: Ani DiFranco, Ben Knox Miller (The Low Anthen), Justin Vernon (Bon Iver) nebo Greg Brown.

Paddy Moloney a Ry Cooder mají rádi zasuté příběhy a tenhle je obzvlášť silný: zrod a masakrizace praporu Sv. Patrika. Historiky pro jistotu opomíjená epizoda z mexicko-americké války oba přivedla k hlubokému záseku do mexické hudby. San Patricio proto připomíná tikající bombu: když spolu tihle dva vizionáři před čtrnácti lety natočili album Santiago, svět okamžitě upřel pozornost na neznámou hudbu ze španělské Galicie a následně se přes něho převalila vlna Buena Vista Social Club z níž Ostrov svobody těží dodnes.

Zdroje ze Spojených států hlásí, že zájem o country neustává. Grammy pro mladou zpěvačku Taylor Swift to potvrzují. Nacházíme se ale na povrchu, v nekonfliktním mainstreamu, protože daleko hlouběji probíhá docela jiný proces: Američané objevují černé kořeny country; dozvídají se, že banjo nevymysleli horalé z Apalačských hor ale černí otroci z Afriky.

Les když si není ve větru jistý v nohách vrávorá. Přesto do něho vstoupíte s bláhovou myšlenkou: nech mě projít. Stejně tak v životě. Když se Kate McGarrigle před třemi lety dozvěděla, že trpí vzácnou formou rakoviny, nevzdala to – založila fond na její výzkum a grandiózními koncerty pro něj sháněla peníze.

Hypotetiční studenti Milese Davise, Moondoga, Oregonu a Steve Reicha intuitivně napojení na Debussyho impresionismus a Afriku, kde koncertovali s anglickým folkovým houslistou Sethem Lakemanem.